středa 29. července 2015

Po stopách bloggera | Kréta - Červenec 2015

Vítejte knihomolové (a jiná podivná stvoření)!
Na začátku prázdnin jsem měla tu čest a letěla jsem na Krétu. Byla to moje druhá letecká dovolená, takže jsem v letadle pořád trochu šílela. Ale když jsem tak sledovala mojí starší sestru, tak jsem na tom nebyla až tak špatně, naopak jsem ji musela uklidňovat. Ale naše cesta začala ještě o pár hodin dříve, pojďme se na to podívat. 

Menší upozornění: Článek bude asi pořádně dlouhý a plný fotek!

úterý 28. července 2015

Zpětná vazba ze soutěže

Ahojte knihomolové!
Většina z vás asi ví, že můj blog nedávno (vlastně už před měsícem - takže teď už mu je 13 měsíců! :3 ) slavil narozeniny a tak jsem uspořádala soutěž. Výherci byli dva (ehm, vlastně dvě) a výhry byly také dvě (no ještě aby ne že?!). První výherce musel napsat krátkou povídku, jediným omezením bylo, že v ní musel použít slova rododendron, vývar, koza, lepidlo a kolotoč, výherní knížkou byla Vypravěčka. Druhý výherce vyplnil dotazník, ve kterém bylo pár otázek na můj blog a na druhou výherní knížku - Dívku, která se třpytila. A teď už konečně k tomu o čem bude tento článek. 
Knížky už jsem poslala a spolu s tím jsem výherkyně poprosila, aby mi, až jim knížka přijde, poslaly fotky. A ty fotky se mi tak líbily, že jsem se rozhodla z nich vytvořit článek. Přišlo mi docela vtipné, že se obě shodly a výhry vyfotily se svými "mazlíčky" (uvozovky pochopíte později :D). Já samozřejmě podporuji všechna domácí zvířátka, ovšem některá mám radši než ta ostatní, však to znáte. 
První fotka je od Pavlíny, která vyhrála Dívku, která se třpytila. Když jsem se na fotku úplně poprvé podívala (což bylo dost ve spěchu, dívala jsem se asi vteřinu dvě) tak jsem si myslela, že ta knížka leží na morčeti. Ale vážně! Protože my jsme doma měli úplně stejně zbarvené morče. Fajn, asi nebylo tak velké, ale i barva se přeci počítá ne? Přemýšlím, jestli bych se zde vůbec měla takhle ztrapňovat. :| :D

A druhá fotka je od Evy, která vyhrála Vypravěčku (a z tajných zdroj dokonce vím, že už ji stihla přečíst! :D). Na fotce vidíte i drobnosti, které jsem k balíčku přibalila a taky tam můžete vidět... no myslím, že už jste si všimli. Na knížce si hoví pavoučí slečna Netty, která očividně srší nadšením. Na fotku jsem se musela podívat dvakrát, abych zjistila jestli je Netty opravdu živá. Ale když se na ní tak koukám, vypadá i docela roztomile, co myslíte? Máte rádi pavouky? :P
A jako takový bonus vám sem ještě hodím povídku, kterou si Eva zasloužila tuto krásnou knížku. Myslím si, že si s danými slovy poradila velmi dobře a příběh dává smysl, což bylo podle mě celkem náročné.
Mimochodem ještě taková vsuvka - povídka mi přišla hned první den zahájení soutěže a to mě strašně potěšilo ^_^

Toho dne, kdy se to vše přihodilo, byla maminka na zahradě. Byl slunečný den, a tak to chtěla využít k pohnojení své výstavní zahrádky. Rodina Holtkových chovala kozy, takže měli o hnůj postaráno. Díky tomu se mohla maminka chlubit svou překrásnou skalkou a zeleninou, pro kterou si chodily lidi z celé vesnice. Zrovna pracovala u rododendronu, když k ní běžel jak o život Karlík. Pádil jak o život, s kolotočem v ruce, celý ubrečený. Zastavil se u maminky a začal povykovat, že se mu ulomil koník na jeho malém kolotoči, který dostal k jeho osmým narozeninám.
Maminka se ho snažila uklidnit, ale Karlík z toho byl celý špatný,jako kdyby se to nedalo už nikdy opravit. Nakonec maminka vstala, dala ruce v bok a se zvýšeným hlasem mu řekla, ať se uklidní, jinak mu to nikdy neopraví. Karlík náhle ztuhl, sklopil hlavu a čekal, co maminka vymyslí. Natož maminka řekla už klidným hlasem, že se jen mrkne na vývar, co se jí právě vaří na sporáku a zalepí mu ten kolotoč lepidlem.
Jak maminka řekla, tak taky udělala až na to lepení. Lepidlo měli vždy v kuchyni v první zásuvce, ale najednou bylo pryč. Šly se tedy podívat do kůlny, ale tam taky nebylo. Maminka se rukou chytla za hlavu, kroutila s ní, a nemohla pochopit, kam se lepidlo podělo. Vždyť ho kupovala před dvěma dny, pro jistotu, kdyby se něco stalo. A teď, když ten den nastal, tak je lepidlo fuč. Nevěděla co si počít, obzvlášť, když viděla, že Karlík má zas plné oči slz. Nakonec prohlásila, že počkají na tatínka, až přijde na oběd, a potom ho odveze tatínek do obchodu koupit nové.

Maminka zrovna dodělávala oběd, když vešel domů tatínek, jako vždy načas. Aniž by stihla cokoliv říct o dopolední příhodě,tatínek vyndal z aktovky lepidlo. Řekl, že si potřeboval v práci zalepit pracovní boty. Když se ho maminka zeptala, proč si boty nepřinesl domu, kde by si to v klidu opravil, odpověděl jí tatínek, že by těmi boty zapáchal celý dům. Karlík se tomu začal tak smát, že najednou zapomněl na jeho kolotoč. Nakonec tatínek po obědě Karlíkovy kolotoč opravil, a vše pak bylo tak jak má. 

Holkám moc děkuji za to, že se zúčastnily a samozřejmě děkuji i dalším soutěžícím. A vy, co jste třeba nevyhráli tak nezoufejte, určitě někdy uspořádám nějakou další soutěž ;) To zní jak z televize. "A vy, co jste se do dnešního kola Milionáře nedostali, nezoufejte, třeba se vám to příště povede! Správné odpovědi pište na číslo 123 456 789!"
A tímto už opravdu končím sérii článků o soutěži. Sama si myslím, že už jich bylo tak akorát dost, a že je čas se zase posunout dál. Jako je třeba jahodová zmrzlina. Ano, čtete správně, tématem příštího/přespříštího článku bude zmrzlina. A nějaký další článek bude o toaletním papíru. Haha. Sranda? Jste si jistí? Jakože opravdu na 100 %? 

Mějte se krásně a čtěte co nejvíc, protože knih je strašně moc (a vydavatelé nám to moc neusnadňují) a času málo! :)
Vaše Literátorka Terka. LiteráTerka
Mimochodem, všimli jste si kolik bylo v dnešním článku závorek a škrtů a jak mám dnes divnou náladu? :D

neděle 26. července 2015

Knižní shrnutí za první měsíc prázdnin

Ahoj!
Vítám vás u dalšího knižního týdne, co vlastně vůbec nebude týden. Jelikož jsou prázdniny a já pořád někde lítám, tak nemám tolik času na psaní článků. A hlavně když si nějaký ten čas najdu, tak většinou relaxuji. A většinou jsem o víkendu nebyla doma a vydávat knižní týdny jindy než o víkendech mi přišlo dost divné. Ale v srpnu už budu mít víc času, tak doufám, že 1) toho víc napíšu a 2) toho víc přečtu. Ale teď už k tomu shrnutí :)

EragonVětšina z vás asi ví, že jsem první dny prázdnin strávila na Krétě (nebojte, článek s fotkami z Kréty už je v polovině! :D). Většinu pobytu jsme relaxovali na pláži, potom jsme chodili na výlety nebo jsme jen tak bloumali po Málii (městě, kde jsme byli ubytovaní). A protože mně přišlo, že jen ležet na pláži a opalovat se je zbytečná ztráta času, tak jsem si alespoň četla. Přeci tam nebudu jen bezcílně 4 hodiny ležet! A tak se stalo, že jsem přečetla 3 knížky. Všechny přes 400 stránek, takže jsem na sebe celkem pyšná. První byl Eragon, který mě zase tak nenadchl (byl hodně dobrý, ale čekala jsem něco víc :/). Nejlepší na něm asi byla ta tématika draků, protože prostě draci :333 Potom jsem přečetla Svůdné zlo od Wendy Higgins. Tahle knížka mě hodně mile překvapila! Čekala jsem něco úplně jiného. A nakonec jsem přečetla Nádherné bytosti, které se mi chvíli líbily, potom zase ne. Hlavně mi dlouho trvalo, než jsem si zvykla na velkou nespisovnost. 

Nádherné bytostiSvůdné zloAle nejhorší je, že jsem je dočetla moc brzy a neměla jsem co číst v letadle! Normálně jsem se musela pustit do Popcornu (ehm, myslím ten časopis)! Co já jsem se dozvěděla sr**ek. Omlouvám se za ten výraz, ale jinak to prostě nejde. Opravdu nechápu jak tohle může někdo normálně číst. Jakože bez toho aby si z toho dělal srandu. Vždyť oni z každé prkotiny dělají nějaký "super mega skandál". Jejda Selena má nové štěně! Asi se jí stýská po Justinově objetí, když si musí pořizovat štěně, aby nebyla tak sama! ...Jo asi nějak takhle mi to připadalo. Nedivím se jak se některé dívky chovají, když čtou tohle :D Po dočtení celého časopisu (no co jiného jsem měla dělat!) jsem si 2x pročetla kartu v letadlo, kde je napsané umístění nafukovací vesty a jak se má člověk chovat atd. Když jsme jeli domu musela jsem si dát kafe, které mi nechutná abych se vzpamatovala, protože už mi to všechno trochu lezlo na mozek. 

Ale dost už o dovolené, takhle se nikam nedostaneme a hlavně co pak budu psát v článku o dovolené?! Potom, co jsem se vrátila z dovolené jsem měla trošku depku (nic strašného, jenom  mé pubertální problémy) a tak jsem si zašla do knihovny a knihkupectví. Jenom se nadechnout vzduchu načichlého knihami. Nakonec jsem z knihovny i z knihkupectví odešla se dvěma knihami. Teď si asi všichni říkáte: "Co? Vždyť na fotce jich je 5" Ano přesně tak! Ještě ten den večer jsem zjistila, že mi babička před několika dny poslala dáreček za vysvědčení (samozřejmě bych si pro něj přišla osobně, ale bohužel jsme se vždy minuly) a můj zapomnětlivý tatínek mi začal nadávat, že jsem ani nepoděkovala. Ono se mu to říká, když mi ani nesdělil, že mi babička něco poslala, protože ji nechal v autě. Bravo. (Další sra**oidní časopis :DDD) Tak jak jsem jí asi měla poděkovat, když jsem neměla ani tušení, že se tahle fotogenická kráska schovává asi 30 metrů ode mě ._.
Alenka v kraji divů / Alice´s Adventures in WonderlandDo Vražedné léčby jsem se hned den koupení pustila a no... dočetla jsem ji až ve čtvrtek. Ano, tenhle čtvrtek (22. 7.), ale bavila mě. Hlavně ke konci, poslední 100 stránek jsem přečetla strašně rychle a nemohla jsem kvůli tomu spát. Ale Dames Jashner by se měl přede mnou radši schovat, protože by se taky mohlo stát, že se objevím před jeho dveřmi a hodím po něm nějakým obřím kamenem. On už bude vědět proč. 3:) Další den jsem rozečetla dvojjazyčnou Alenku v kraji divů a zatím se mi to líbí a ani to není tak těžké. Sice jsem se párkrát musela podívat do toho českého překladu, ale ne tak často jak jsem čekala. Na konci prázdnin ze mě bude anglický mistr! Mimochodem možná, že budu mít knížku z Ameriky (nejspíš Hunger games nebo Divergenci), no není to skvělé? :3 Strašně se těším!!

Dračí cejchDneska jsem zjistila, že vyšel nový díl Sedmého smyslu, v tu chvíli jsem se málem sebrala a jela okamžitě do knihkupectví! Já tu knížku prostě musím mít! Ale vypadá to, že si budu ještě chvíli muset počkat :( Ale to nevadí, já se nevzdám! :D Jestli někdo ještě nečetl nebo dokonce nezná (o čemž docela pochybuji, jelikož se o ní dost často zmiňuji :D) sérii Sedmý smysl, tak doporučuji. Je jedno jestli je vám 10, 15 nebo třeba 30 let, pokud vás bavil Harry Potter, tohle vás bude bavit taky! Možná. Ale teď vážně. Celá tahle série se mi moc líbila a fakt, že je od české autorky jí ještě dodává na zajímavosti. Je nabitá akcí a myslím si, že je v ní spoustu zvratů, nudit se rozhodně nebudete ;) A taky má krásné obálky!

A to už by bylo pro dnešek vše. Příští týden se můžete těšit na poslední článek, který se bude týkat soutěže, potom doufám, že dám dohromady článek o Krétě. Samozřejmě čekejte nějakou recenzi, možná dvě :D Jakou byste chtěli nejvíc? :) A pokud se nikdo neozve, udělám si to podle sebe.
Ještě jich tu mám spoustu, ale tyhle musí jít mezi prvními: Kostičas, Seznam tajných přání, Monument 14 a Anna, jaký bude rok 2082? Tak vybírejte :'D
Když se na to tak zpětně dívám, pěkně jsem se rozepsala O:)
Mějte se krásně, užívejte si sluníčka a vy, co nemáte rádi sluníčko si užívejte dny, kdy je ošklivo.
Vaše Literátorka :)

sobota 25. července 2015

Recenze Spáleniště: Zkouška

Po velmi otevřeném konci prvního dílu série Labyrint na vás čeká díl druhý - Spáleniště: Zkouška. Člověk, který četl Labyrint: Útěk si myslí, že už ho nic nemůže překvapit, že je připravený postavit se zkoušce, kterou pro něj James Dashner připravil. Myslí si, že ho prokoukne. A to všechno si myslí do chvíle, než knížku otevře a přečte si pár stránek. Celá knížka není zkouškou jen pro Thomase a Placery, je to zkouška pro každého, kdo knížku otevře. Protože v Labyrintu všechno teprve začalo.

úterý 14. července 2015

Měsíční nej ♥ Květen + Červen

Ahoj!
Sice je už 14. 7. a tak je trošku pozdě na měsíční nej, ale dnes je můj první den prázdnin, který jsem celý strávila doma (pokud nepočítám ranní běhání a to, že jsem šla naproti kámošce). Takže jsem se k napsání tohoto článku dostala teprve dnes. Za květen a červen jsem přečetla 10 knih, hlavně kvůli tomu šílenství na konci školního roku (na naší škole rozuměj celý červen :D). A byly to tyto krásky:

neděle 12. července 2015

Soutěž s blogovými narozeninami - Vyhodnocení!

Ahoj!
Dnes, 12. 7. 2015 v tuto osudovou chvíli, kdy čtete tento článek se dozvíte kdo vyhrál Dívku, která se třpytila a Vypravěčku. Když jsem losovala, byla jsem strašně nervózní, určitě víc než vy právě teď :D No nebudu to tu okecávat, protože vás určitě stejně zajímá jen jestli jste ten vítěz.

Dlouho jsem rozmýšlela jestli mám vygenerovat číslo přes Random.org nebo jestli mám losovat ručně. V tu chvíli, co jsem si tuto stránku zapnula jsem se rozhodla, že to vylosuji ručně. A tak nastalo vystřihování papírků (ne, že bych se s tím nějak párala) a psaní jmen. S lítostí jsem musela několik jmen z osudí odebrat, protože špatně odpověděli na nějakou z otázek. Ovšem nebylo vás mnoho. Celkový počet papírků se tedy vyšplhal až na číslo 69, což už je krásné číslo :) Celé jsem to několikrát promíchala a zamíchala a nakonec se rozhodla, že už bych asi měla losovat.
Znovu jsem se tím několikrát prohrabala, až jsem nakonec vylovila jeden papírek... jaké na něm asi bylo jméno? 3:)

Chvilka napětí....
.
.
.
.

Na papírku se skrývalo jméno Pavlína! :D
Ještě dnes večer Tě určitě zkontaktuji pomocí emailu a pokusím se co nejdřív odeslat výhru! Nezapomeň mi potom výhru nafotit :)

A teď ještě vyhlášení soutěže o Vypravěčku, nebojte, to už nebude tak "dramatické" :D.
Abyste mohli vyhrát tuto knížku museli jste napsat povídku, která musela obsahovat slova rododendron, vývar, koza, lepidlo a kolotoč. Schválně jsem vybrala dost divná, ale často sama o sobě vtipná slova, abyste se mohli tak říkajíc vyblbnout. Myslím si, že svůj účel splnila a u povídek jsem se i zasmála. Ale teď už k vítězi! Po dlouhém přemýšlení jsem vybrala povídku, která mě nejvíce zaujala. Další chvilka napětí...
.
.
.
Vítězkou je Milunka21 (
PIE......@seznam.cz), což byla její přezdívka pro soutěž o Dívku, která se třpytila. A protože já blbec jsem si neřekla o přezdívku i do mailu, tak jí nemám jak uveřejnit, jelikož nechci prozrazovat celý její email :D Stejně Tě kontaktuji, tak se snad nic neděje :D
Mimochodem, celá tato soutěž by se nemohla uskutečnit bez pomoci e-shopu Megaknihy.cz
To by bylo pro dnešní článek všechno, mějte se krásně, užívejte prázdniny a (momentálně) trochu toho sluníčka! :)

pátek 10. července 2015

Recenze Škola dobra a zla

Škola dobra a zla (The School for Good and Evil)
Soman Chainani
Překlad: 
Magdaléna Stárková
Anotace:
 Sophie se celý svůj život nemohla dočkat toho, až ji unesou… Takhle začíná knížka Škola dobra a zla. Sophie pochází z města, ze kterého se pravidelně jednou za čtyři roky ztrácí dvě děti. Všeobecně se tvrdí, že je unáší tajemný profesor ze Školy dobra a zla a že na té škole pak studují. Vybírá vždycky jedno nejhezčí a nejhodnější děvče (nebo chlapce) a pak jeho naprostý protiklad. Jedno dítě je předurčeno stát se kladnou pohádkovou postavou a druhé zápornou. Několik let nato, co se děti ztratí, je obyvatelé města nacházejí v ilustracích knih, které se záhadně objevují v místním knihkupectví. Všem dětem tajemný profesor nahání strach a nepřejí si, aby je unesl. Jedinou výjimkou je Sophie – ta se už nemůže dočkat, až z města zmizí…
Vazba:
vázaná s přebalem
Počet stran: 416
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: CooBoo
Každé čtyři roky se z městečka uprostřed ničeho ztratí dvě děti. Nejdříve nikdo nevěděl kam se vlastně ztrácejí, později se zjistilo, že se vždy pár let po únosu objeví v pohádkových knihách. Ale má to jeden háček, jedno se totiž vždy stalo zápornou postavou a druhé kladnou. Když tentokrát nastane čas Školníka, neboli bytosti, která děti unáší, každý rodič se snaží zabarikádovat své děti v domě a sami před nimi hlídkují. Většina dětí se snaží schovat a být neutrální - ani zlé, ani hodné. Až na Sophii, dívku přesvědčenou, že letos bude unesena do Školy dobra, vždyť jak by také nemohla být, když se na to již tolik let připravuje?

Dokonce se kvůli tomu začala kamarádit se stejně starou dívkou Agátou, se kterou se nikdo kromě ní nebaví. Postupně si ale začíná uvědomovat, že už to nedělá jen kvůli tomu, aby si ji školník vybral, ale že se z toho začíná opravdu formovat ...budeme tomu říkat kamarádství. Sophie není nijak překvapená, že Školník unese i Agátu, protože podle ní se dívka, která žije blízko hřbitova, skoro nikdy nevychází z domu a nezáří krásou, skvěle hodí do Školy zla. Ale to hlavní překvapení na ni teprve čeká. Jak jí to ve škole půjde? :)

Nic není protivnějšího než záporná postava, myslejíc si o sobě bůhvíjak není skvělá! Řekla bych, že to byl autorův záměr, aby Sophie všem lezla na nervy, ale tahle holka pro mě byla větší ..osina ve vyvítečem. Horší než třeba taková Umbrigeová. Teď se mnou určitě spoustu z vás nebude souhlasit, každý to má samozřejmě jinak, ale tuhle malou ježibabu jsem prostě nemohla vystát. Pokaždé když promluvila, pokaždé, když někoho zradila, pokaždé když si myslela jak je strašně krásná a hlavně pokaždé, když si myslela, že je DOBRÁ. Jestli ona je dobrá, tak já jsem asi duhový jednorožec! A víte co je na tom nejhorší? Takový trochu spoiler nespoiler: Že když byla fakt zlá, jakože si to konečně uvědomovala, tak už mi to tak nevadilo :D
Prostě takovou postavu už nechci nikdy vidět :D Ale to bude celkem těžké když konec této knížky byl tak ...úžasný a zároveň hrozný! Takže si druhý díl rozhodně musím přečíst. A mám pocit, že přeskakovat části s ní asi nebudu moct.

Autor vás v celé knížce nutí si protiřečit. Na začátku je to celkem nudné, scény jsou poněkud zmatené, ale postupně to graduje až to vyvrcholí v úžasný příběh, o kterém už rozhodně nemůžete říct, že by byl nudný. Stejně tak je tam spoustu příjemných postav, ale potom je tam jedna (a více) která vám drásá nervy. A hlavně si celou dobu myslíte, že tak nějak víte jak to celé skončí a potom zjistíte, že jste byli úplně mimo. Ale jakože fakt úplně mimo. 

Docela jsem váhala jestli chci číst nějakou pohádku, ale nakonec jsem udělala dobře, protože knížka byla velmi čtivá, rychle ubíhala až jsem ji nakonec přečetla během dvou dnů. Příběh doplňují krásné ilustrace od  Iacopa Bruna, které naleznete na začátku každé kapitoly. Kvůli Sophii, drásající mé nervy a trošku nudnému začátku ubírám půl hvězdičky. A s hodnocením 4.5 se s vámi loučím :)

čtvrtek 9. července 2015

Recenze Dívka s pomeranči

Dívka s pomeranči (Appelsinpiken)
Jostein Gaarder
Překlad: Jarka Vrbová
Anotace: 
Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek.
Vazba: vázaná (hardcover)

Počet stránek: 160
Rok vydání: 2004
Nakladatelství: Albatros

pondělí 6. července 2015

Poznej knížku podle anotace - pro někoho možná těžké

Ahoj!
Pomalu mi začínají docházet nápady na knížky do této série. Ono se to asi nezdá, ale je docela těžké vybrat něco, co sice nebudete znát úplně všichni (to by bylo moc lehké!) ale zase to musí být něco co zná alespoň někdo. Věřím, že dneska to bude znát hodně lidí, ale kdyby někdo tuhle anotaci ukázal mě tak absolutně nevím, která bije :D
Pár pravidel/nepravidel :)
- Nehledej na googlu (ani ničem takovém)
- Hledej ve své paměti ;)
- Do komentáře napiš odpověď (ale nenech se jimi ovlivnit, ne všechny musejí být dobře)
- Měj dobré svědomí
- Buď šťastný, že jsi na to přišel a svou radost šiř dál! 0:) 

Anotace: Když se na ********* narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice do vínku kouzelnickou hůl a stane se z něho mág. Dcer se tento nepsaný zákon netýká, protože s ženami *********** magie vůbec nepočítá. Stařičký kouzelník Podomní Kšaft si až příliš pozdě uvědomil, co způsobil, když svou hůl předal právě narozenému osmému potomku osmého syna, aniž se přesvědčil, zda je to kluk... Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii.
Tak kdo ví? A jestli to nebudete vědět, budu si o vás myslet, že jste stejně nevzdělaní jako já! :D

sobota 4. července 2015

Unboxing - mám nějaké štěstí

Ahoj!
Poslední dobou mám strašné štěstí a už jsem vyhrála několik knížek, ale i jiných věcí. Dneska s vámi rozbalím knížku od nakladatelství Ikar! :)
Ta obálka byla docela poničená, bála jsem se
 aby knížka nevypadala stejně.

Tady můžete vidět, že ta obálka byla i děravá.

Pozná někdo podle zadní obálky, co je to za knížku?

Tahle knížka má krásnou obálku, co říkáte? :)

čtvrtek 2. července 2015

Bylo nebylo - Nádherné bytosti

Ahoj! 
Dneska se dozvíte první větu z knížky Nádherné bytosti. Omlouvám se že tu není obálka, ale prostě mi na mobilu nešla nahrát a celkově se mi na tom mobilu nějak špatně cormátuje. Jinak také připomínám soutěž o knížky Dívka, která se třpytila a Vypravěčka. Chtěla bych vám říct, že o Vypravěčku zatím sputěží pouze jedna psoba! Pokud jste si doteď řikali že to nemá cenu, tak to okamžitě přehodnoťte :-D Je to škoda...
 -Meme z dílny Kath
Cílem tohoto meme, je zveřejnit první větu z knihy, kterou právě čtete.

Název: Nádherné bytosti
Originální název: Beautiful Creatures
Autorky: Kami Garciová & Margaret 
Stohlová
Počet stran: 512
Nakladatelství: Knižní klub
První věta: V našem městě jsou jen dva typy lidí.

Jak se klepu u obrazovky, aneb když zkouším nové články

Ahoj!
Dneska tu mám zase trošku netradiční článek! :)
Vážně se mě neptejte proč sem dávat fotku nosorožce,
 který je převlečený za meloun.
Ale obojí mám ráda tak proč ne že?
Nedávno jsem publikovala článek, který je na mém blogu trochu nezvyklý a to bylo nějaké zamyšlení. Dřív už jsem několikrát přemýšlela jestli vůbec takové články chci psát, jestli chci vyvolávat nějakou diskuzi, která bude proti mě atd. Zároveň jsem se ale chtěla k něčemu vyjádřit nebo mě něco zaujalo a já se prostě musela podělit. Ale nesmělo to být nic vážného, protože se chci u článku vyblbnout, ne deprimovat. Opravdu dlouho jsem přemýšlela o tom, jestli ho mám vydat nebo ne, protože bych i docela chtěla blog posunout trošku jinam. Jednou za čas by se zde objevil nějaký článek netýkající se knih, třeba něco trochu osobního a tyto články by se prostě nakombinovaly s knižními články. 

Ale říkala jsem si jestli mě nepošlete ... no, někam. Protože to nebylo zamyšlení nad nějakou normální věcí, ale nad uhýbáním lidí a mělo to působit spíš jen jako takové zpestření. A teď už se dokonce dostávám k jádru celého tohoto článku. A tím jsou nervy nad tím jestli se vám článek bude nakonec líbit nebo ne. Protože zároveň píšu blog kvůli sobě, ale také jsou tu lidé, kteří to mé vylézání čtou. Den, kdy jsem psala to zamyšlení byl takový odlehčenější a tak jsem se najednou rozhodla, že ho prostě vydám. Potom jsem ještě další asi 3 hodiny seděla nad počítačem a každých 10 minut jsem sledovala a kontrolovala jestli mi někdo článek neokomentoval. Ale nikdo nic, čímž si na vás nijak nestěžuji, tak to neberte! Jen jsem prostě nevěděla ani jestli vám tyto články vadí nebo jestli je vám to jedno a nebo jste se u něj třeba pobavili. Naštěstí druhý den se tam ten komentář objevil a dokonce ani nebyl negativní, tak jsem si oddechla, protože jinak bych asi celý příspěvek smazala.

Myslím si, že to zná skoro každý bloger. Chvíli, kdy se rozhodnete napsat nějaký článek nebo stačí když máte strašně skvělou (nebo naopak špatnou) náladu a to se projeví na stylu vašeho psaní a vy si říkáte, že se lidem třeba nebude líbit tahle vaše stránka. Ale většinou jsou to úplně zbytečné obavy. Vždy se najde nějaká hodná duše, která vám sdělí, že můžete psát v jakékoliv náladě, že ho všechny druhy článků baví a že jste skvělý. Protože jednou za čas je opravdu velmi příjemné to slyšet a neuškodí to. Vidím, že jsem se zase dostala někam úplně jinam, ale to vůbec nevadí. 

Tento článek bylo vlastně takové zamyšlení o zamyšlení.